Energen

Mezinárodní projekty:

Mapa stránek

Starší články

Seznam všech článků »

Energeny - pomocník při zakládání porostů na podzim

27.08.2012

1. Fáze podzimního růstu řepky.

V období celého podzimního růstu probíhá v rostlinách několik protichůdných procesů. Často jsou viditelné okem ve fázi 2. až 5. pravého listu. Nejprve řepka poměrně rychle narůstá, pak se nám na chvíli zastaví v růstu mezi 3. až 5. listem a teprve po nějaké době pokračuje v růstu dál. (Berme v úvahu takový podzim, kdy jsou vyrovnané teploty i vláha. To jsou faktory, které mohou tento projev silně urychlovat, nebo zpomalovat)

Co se děje v rostlinách v časové ose? Nejprve má rostlina, (vzhledem ke konci léta) dostatečně dlouhý den. Dobře roste a má vysokou apikální dominanci. V momentě, kdy se začíná zkracovat den, dochází k výraznému navyšování inhibitorů růstu a zpomalení až pozastavení růstu. To může být problém u pozdních termínů výsevu. V tomto období, kdy rostlina výrazně nenarůstá v nadzemní části, však vytváří kořeny. V určitém okamžiku jsou objem kořenů, počet kořenových špiček a jejich produkce cytokininů tak veliké, že převáží nad inhibicí způsobenou zkracujícím se dnem a obnoví růst nadzemní části. Velkou roli hraje samozřejmě teplota a vláha. Míru a délku trvání dalšího růstu rostliny můžeme ovlivnit aplikací látek podporujících tvorbu kořenů a jemného kořenového vlášení (ENERGEN FULHUM do hustších porostů a ENERGEN AKTIVÁTOR do řidších porostů). Při dostatku vláhy, vyšších teplotách i na počátku zimy a velké kořenové soustavě mohou rostliny růst (i díky tepelné setrvačnosti půdy), i v části zimního období. Pokud nedojde k silnému promrznutí půdy, devastaci rostlin mrazem a tím i k zastavení všech růstových procesů, pak rostliny poporůstají i v průběhu celé zimy.

2. Nefyziologická opatření.

a) Termín výsevu. Časný termín výsevu dává rostlinám prostor k nárůstu v období delšího dne a vyšších teplot. Rostlina není v raných fázích vývoje inhibována důsledky kratšího dne a nižších teplot. Má však zvýšenou apikální dominaci, rychlejší a silnější růst a je nutno ji včas a silněji krátit okolo 4 listu. Pokud se nám povede výsevek v termínu od 4. do 15.8., získáváme první předpoklad pro kvalitní založení porostu.

b) Kvalitní zpracování půdy a výsev je vždy velkou výhodou. Nevyrovnaná hloubka setí a špatná příprava půdy, vytváří porost s rostlinami různé velikosti. Pak se může stát, že budeme mít vedle rostliny s 10 a více pravými listy a rostlinky v děložních lístcích. Pak musíme porosty projít a aplikace podřídit většinové velikosti rostlin. Pokud chceme jít na jistotu, pak upřednostníme ošetření morforegulací dle menších rostlin. Důležitou v tomto okamžiku je, (až do úplného vyrovnání porostu na jaře), opakovaná podpora tvorby velkého objemu kořenů. (FULHUM).

c) Hustota porostu. Hustota je u řepky pro tvorbu výnosu rozhodující. Prakticky všechny moderní odrůdy umí tvořit výnos větvemi a velmi snadno zahustit prostor. Hybridy mají výnosové maximum při hustotě okolo 15 až 25 rostlin na m². Jak se hustota porostu promítá do fyziologie? Velmi radikálně. Jestliže máme hustý porost nad 50 rostlin na m², pak mezi kořeny rostlin probíhá velmi silná biochemická válka o zdroje. A to jak o vláhu, tak o živiny. V takovéto situaci dokáží rostliny vynaložit až 30% své energie na vzájemnou eliminaci v konkurenčním prostoru. Tato energie pak chybí rostlinám při tvorbě výnosu a redukuje se nadzemní růst rostlin. Jestliže máme porost řídší, pak je oproti hustým porostům až o 30% více energie využito na tvorbu výnosu. Při podzimních aplikacích je nutné přednostně věnovat pozornost pozdějším termínům výsevu a hustším porostům. Současně je nutné podpořit rozvoj kořenové soustavy při nepříznivém průběhu počasí.

d) Volba odrůd. Při volbě odrůd bych doporučoval konzervatizmus spojený s obezřetným zájmem o nové odrůdy. Je velká škoda, pokud se pod dojmem jakýchkoli vnějších tlaků a dojmů vzdáváme odrůd, které se nám v naší lokalitě osvědčily. Vzdáváme se tak sumy zkušeností s danou odrůdou na svých pozemcích. Není žádnou ostudou mít starou odrůdu. V kosterním sortimentu je vhodné mít jenom několik odrůd, pokud máme sbírkový sortiment botanické zahrady, sbíráme sice mnoho zkušeností, ale sladění všech aplikací již nemůže termínově všem odrůdám vyhovovat. Chtěl bych upozornit jenom na ty odrůdy, které mne zaujaly. Sitro – pro ty pěstitele, kteří měli ve své lokalitě dobrou zkušenost s odrůdou Artus, protože vlastnosti této odrůdy jsou v mnoha parametrech stejné. Na kamenité lokality s přísušky jsou zkušení pěstitelé zvyklí používat hybrid Vectra. Špičkovým prototypem kompenzačního hybridu je Rohan. Velká kořenová soustava jej předurčuje do většiny lokalit (velmi dobře snáší sucho) a schopnost vytvářet velká semena v odrůdovém sortimentu z něj tvoří odrůdu, která i po absolvování mnoha agronomických chyb a nepřízně počasí dokáže poskytnout nadprůměrný výnos. PR46W31 je vzrůstností podobná odrůdě Sitro a výborných výsledků dosahuje v mírně vyšších nadmořských výškách. PR45D03, PR45D06 a DK Exquisite patří mezi vzrůstově úsporné typy, kde je síla a energie rostliny přednostně směřována do semen. Používání liniových odrůd je smysluplné zvláště na méně intenzivně hospodařících farmách.

Výživa porostu. Jestliže porost řepky nemá na podzim k dispozici minimálně 50 až 70 kg N, PKS výživu a Bór, pak rezignujeme na intenzitu. Při výživě N bereme logicky v úvahu i „starou půdní sílu“ z předchozí organické výživy a klasickou organickou výživu. Pěstování řepky v oblastech se zákonem přísně omezenou podzimní aplikací dusíku – každému z nás je zřejmé, že zákaz podzimních dávek dusíku bez ohledu na velikost biomasy porostu je limitujícím faktorem, který si na intenzivních podnicích musí každý vyřešit po svém. Jsou však oblasti, kde to není objektivně možné vyřešit. Pak máme následující možnosti.
Důležitým momentem je hustota porostu. Volba nižší hustoty porostu (35 rostlin/m²), dává jednotlivým rostlinám možnost mít pro sebe více živin. Pokud necháme udělat po zimě nebo na konci podzimu analýzy obsahu N, P, K, S a Ca, pak zjistíme, že při stejné výživě obsahuje rostlina z řídkého porostu vždy lepší zásobu živin.

Podporou velké masy jemných kořenů a kořenového vlášení můžeme přírodu trochu obelstít a na podzim vytvořit silné jedince, čerpající v řidším porostu mohutnými kořeny větší sumu živin z půdního profilu. Při volbě takovéto cesty musíme brát v úvahu, že bez ohledu na průběh zimy, budeme mít na jaře silné rostliny se silnými kořenovými krčky, ale budou také silně vyhladovělé. Tímto krokem přecházíme do fyziologických opatření.

3. Fyziologická opatření na podzim.

a) Podpora tvorby kořenů.

Podpora tvorby kořenů je pro růst mladých rostlin rozhodující. Důsledkem takovéto aplikace je zesílení kořenového krčku, rozvětvení a zesílení růstu kořenů. Dalším důsledkem je pak kvalitní růst rostlin, snadné překonání období růstové stagnace způsobené nárůstem kyseliny abscisové (zkracující se den a nižší teploty). Podpora tvorby kořenů je rozhodujícím momentem stabilizace výnosové hladiny vedle dostatečné dusíkaté výživy a kvalitní morforegulace.

Při podzimních aplikacích je nutné věnovat pozornost pozdějším termínům výsevu a hustším porostům. Současně je nutné podpořit rozvoj kořenové soustavy při nepříznivém průběhu počasí. Podzimní termín ošetření nás pojišťuje proti nepříznivému průběhu počasí na jaře.

Doporučení podzimní aplikace ENERGENŮ:

Univerzální kombinace ENERGEN AKTIVÁTOR 0,6 l/ha + ENERGEN FULHUM 0,4 l/ha.

Na velmi silné rostliny a řidší porosty řepek aplikovat ENERGEN AKTIVÁTOR 1 l/ha. Do velmi hustých porostů (nad 45 rostlin na m² ) nebo růstově opožděných porostů, aplikovat ENERGEN FULHUM v dávce 1 l/ha.

b) Morforegulace.

Již samotná, správně provedená morforegulace kvalitně zakládá porost a připravuje rostliny na možnost tvořit výnos větvemi. Kombinace auxinového účinku ENERGEN AKTIVÁTORU s antigiberelinem fyziologicky přímo směřuje rostlinu ke kvalitnímu přezimování, protože snižuje přirozenou hladinu giberelinů a zvyšuje hladinu auxinů. To je krok, který urychluje procesy, které se i tak v rostlině přirozeně dějí.

c) Protistresové aplikace.

Přípravky ENERGEN obsahují látky, které umožňují rostlinám rychlejší adaptaci na stresové prostředí (sucho, přemokření…), proto jejich účinek může být důležitým momentem, který rozhodne při nepříznivém počasí o vitalitě porostu.