Energen

Mezinárodní projekty:

Mapa stránek

Starší články

Seznam všech článků »

OZIMÉ OBILNINY – VELKÁ ZTRÁTA KOŘENŮ PO MRAZECH

13.04.2020

Aktuální stav je ve většině regionů takový, že nové jarní kořeny jsou od 1 do 4 cm délky, v závislosti na odrůdě a stanovišti.

Pozor!!! Porosty ozimých obilnin přitom v mnoha případech stále vypadají docela dobře. Dokud je nevyrýpnete ze země a nepodíváte se na kořeny. Pokud se na ně podíváte, zjistíte, že zimní kořeny, které vypadaly před mrazy krásně jsou většinou mrtvé. A zbytek mladých jarních není narostlý. Stavy porostů jsou jako z učebnice.

Takto malé jarní kořeny nadzemní část neutáhnou. Dojde k rychlé změně stavu, zesílení hlavního stébla a odhazování, či nevyrovnanému růstu těch slabších odnoží. Je to dáno nedostatkem živin a změnou hormonálních poměrů. Malé, jarní kořeny produkují málo cytokininů, které by jinak snižovaly apikální dominanci, a to by podpořilo vyrovnání odnoží. Současně mají i nízký příjem živin z půdy.

Co porostům ozimých obilnin hrozí?

Nejhorším důsledkem je časová ztráta v růstu. Porosty se na nějakou dobu zastaví, budou čerpat ze zásob energii, a to přednostně na tvorbu a růst jarních kořenů. Ztráta času se nám pak přímo úměrně promítá do snížení výnosového potenciálu porostů. Dočasný nedostatek výživy může negativně ovlivnit vývoj klasu a způsobit větší, či menší redukci zrn v klasu.

Bude se měnit i vzhled ozimých obilnin, protože budou přirozeně ztrácet odnože. Ztráta odnoží v kombinaci se suchem může převyšovat až 50 %. A bude se zesilovat hlavní stéblo.

JAK POROSTŮM OZIMÝCH OBILNIN CO NEJRYCHLEJI POMOCI?

Vycházet z jednoduché logiky:

1. Podpořit rychle růst kořenů. Zde budeme jako výrobce logicky doporučovat 0,5 l/ha ENERGEN FULHUM PLUS. Podporu rychlého růstu jarních kořenů vidím jako rozhodující, a to zvláště vzhledem k nastupujícímu suchu. Kořeny budou reagovat kvalitním růstem, pokud bude v půdě alespoň trochu vláhy. Jinak se možná budeme po vymetání divit, že porosty, které byly po zimě silné a krásné, mají silné redukce zrn v klasech. Prostě doporučuji jednat rychle. Situace s kořeny je plošnou záležitostí.

2. Energie – její potřeba může souviset nejenom se ztrátou zimních kořenů, ale i s potřebou energie na opravy po mrazech. Proto doporučuji 5 kg cukru/ha. Není to moc peněz a má to opravdu význam. Můžete použít i melasu (viz minulý zpravodaj).

3. Fosfor – v minulých týdnech byl vzhledem k teplotám do 10^oC jeho příjem blokován. Z tohoto důvodu v rostlinách může chybět. Při vstupu do sucha je to první prvek, který se zase dostane do deficitu. Přitom jeho dostatek v rostlinách má rozhodující vliv na kvalitní vývoj klasu a vlastně i všech generativních orgánů. Souvisí i s rychlou dostupnou energií, protože se po aplikaci ukládá do ATP, která je zdrojem pohotové energie. To úzce souvisí i s aplikací cukru. Proto doporučuji alespoň 1,5 kg P₂O₅ opakovaně v mimokořenové výživě. V praxi například 3 až 5 kg MKP Krista.

4. Kapalná močovina – v dávce od 5 kg/ha do 10 % doporučujeme přidat i kapalnou močovinu. Je z fyziologického hlediska zajímavá tím, že prakticky okamžitě indukuje v listech tvorbu cytokininů i chlorofylu a tím snižuje apikální dominanci a vyrovnává odnože.

5. Do porostů, na kterých nám záleží bych doporučil přidat po 0,3 l/ha B, Zn, Mn a Cu – které silně ovlivní příjem makroživin a současně podpoří vyrovnaný vývoj porostu.

Doporučení se týkají i ozimých ječmenů, triticale a žita.

Výše uvedený stav ozimých obilnin otevírá otázku používání ENERGEN APIKÁLU pro ředění hustých porostů. Počítejte s tím, že se jeho účinek výrazně zesílí suchem a slabé práci kořenů. Doporučení lze upřesnit asi takto:

a) Tam, kde je nad 1700 silných odnoží má stále smysl použít 0,3 až 0,5 l/ha APIKÁLU.

b) V rozmezí od 1200 do 1700 silných odnoží má stále smysl použít 0,1 až 0,3 l/ha APIKÁLU.

c) Do 1200 silných odnoží má smysl použít 0,1 l/ha APIKÁLU.

Vyšší dávka APIKÁLU platí pro „klasovky“ i kompenzační odrůdy s produktivním klasem a do regionů, kde je vláhová jistota a tím pádem i předpoklad, že odnože nebudou přirozeně redukovány suchem.

Ostatně můžeme vždy počkat a hustší porosty APIKÁLEM doředit v klidu až do poloviny sloupkování. APIKÁL má velkou výhodu oproti čistému auxinu, že pracuje s kořeny stejně jako FULHUM. Proto není v tomto okamžiku tak rizikový, jako samotná aplikace auxinu.

Pří pozdním krácení, doporučujeme vzhledem k aktuálnímu stavu zvyšovat podíl CCC na 0,7 l/ha a snižovat dávku trinexapacethylu na 0,1 l/ha pro větší vyrovnání odnoží. Vzhledem ke slabým jarním kořenům doporučujeme podpořit současně práci kořenů, jinak by krácení mohlo inhibovat růst porostů cca o 1 týden.

Porosty všech řepek nebyly poškozeny ztrátou kořenů, ale docházelo u nich, stejně jako u méně mrazuvzdorných odrůd ozimých pšenic k poškození mrazem. Mají rozsáhlé praskliny, které jsou vstupní branou pro infekci. V porostech se pravděpodobně společně s mrazy podepsalo popálení díky zvýšenému UV záření, které způsobila aktuálně snížená vrstva ozónu. To nám aktuálně ukazuje velmi často viditelné zbarvení rostlin do fialova. Může zde být spojen účinek nedostatku fosforu a poškození mrazy a UV zářením. To vede k tomu, že v rostlinách se začíná objevovat vyšší koncentrace fialového antokyanu.

Regenerace řepek po mrazech – ENERGEN STIMUL PLUS v dávce 0,5 l/ha, cukr, fosfor, močovina (od 5 kg/ha do 5 %) a fungicid. Potřebujeme podpořit růst a zavření ran. Opět je to o energii a ostatních souvislostech popisovaných výše v ozimých obilninách.

Výše popsaný zásah do porostů ozimých obilnin je důležitý a má potenciál vysoké ekonomické návratnosti ve vztahu k udržení výnosové hladiny. Jeho účinek bude postupně klesat v čase s narůstajícím suchem.

Pěkný den a trochu srážek přejí Jarda Mach a Petr Král

OZIMÉ OBILNINY – VELKÁ ZTRÁTA KOŘENŮ PO MRAZECH

Brzy se nám díky suchu a slabým kořenům mohou objevovat velmi problémové porosty.