Energen

Mezinárodní projekty:

Mapa stránek

Starší články

Seznam všech článků »

VZTAH FYZIOLOGIE A VÝŽIVY DUSÍKEM

19.04.2014

Kvalitativní přihnojení dusíkem ve vztahu k výnosu a jeho kvalitě.

Při kvalitativním přihnojení aplikujeme většinou bud ledek nebo DAM v dávce od 100 do 120 kg.

Přihnojení ledkem: Pokud jsme ve vláhově jisté oblasti, nebo nemáme k dispozici jinou mechanizaci, je možné zvolit kvalitativní přihnojení ledkem. Pokud se nechceme spoléhat na průběh počasí, pak je vhodné mít poslední ledek aplikovaný do poloviny sloupkování. Jinak se nemusí dostat včas do půdních roztoků a do rostliny.

Přihnojení DAM: Doporučujeme do všech oblastí s mírnými až silnými přísušky, jako velmi bezpečný postup. Aplikujeme přednostně damovými hadicemi (DAM patří do země ke kořenům), nebo šestiotvorovými tryskami na DAM. V přísušku dopoučujeme přidat Stabiluren, který poměrně levně zadrží v horku dusík v půdě. Aplikační termín je rozhodující. Postřik provedeme v období tvorby podpraporce, nejpozději když je vidět maximálně 1/3 praporce. Pak to stihnou zabudovat všechny odrůdy.

Jestliže si na velké skupině odrůd uděláme pokusy s 3 termíny kvalitativního přihnojení, pak zjistíme následující.

Při aplikaci dusíku po vymetání hnojíme ze 70% dusíkem pro následnou plodinu.
Při aplikaci na praporec hnojíme ze 40 až 50% pro následnou odrůdu.
Při aplikaci ve druhé polovině sloupkování, na podpraporec, maximálně do 1/3 viditelného praporce všechny odrůdy stíhají zabudovat dusík a pohybují se většinou okolo 13 až 14,5% NL. Mají kvalitní potravinářské parametry, protože měly čas na zabudování N výživy do pletiv zrna. Kvalitně umístěnou poslední aplikací získáváme finanční bonus v zajištění vysoké potravinářské kvality pšenice. Jestliže jako kvalitativní přihnojení používáme ledek, pak je výhodně, bezpečné a v zájmu dobrého ekonomického využití dodaného dusíku, aplikovat jej nejpozději do ½ sloupkování. Pozdější aplikace nám nezajišťuje zcela jistý a 100% příjem celé sumy dodaného dusíku. Je sice možná, ale již v sobě skrývá prvky rizika zbytečně vynaložených peněz a práce a loterie ve vztahu k počasí.

Využití kapalné močoviny na list.

Jestliže aplikujeme kapalnou močovinu na list v průběhu jarního odnožování pšenice, pak můžeme použít až 14% roztok. Ve fázi BBCH 30 až 31 pak můžeme použít 12% roztok, v první polovině sloupkování 7 -10% roztok, ve druhé polovině sloupkování 5 - 7% roztok a s posledním fungicidem ještě 4% roztok. Opakovaně tak můžeme močovinu, v postupně se snižující koncentraci, aplikovat s každým vstupem do porostu. Takovouto aplikaci je však nutné provádět v období bez přímého slunečního svitu. Kapalná močovina zvyšuje rychlost průniku souběžně nesených účinných látek a výživy do rostliny. Samotnou močovinu přijme rostlina za 40 minut. Je to nejrychleji přijatelná forma N.

Fyziologické účinky aplikace kapalné močoviny na list: Po aplikaci močoviny na list dochází k rychlé podpoře tvorby cytokininů. To výrazně snižuje apikální dominanci rostlin a má velmi silný, podpůrný morforegulační účinek. Z praktického pohledu je velmi výhodné aplikovat kapalnou močovinu například do odnožování a do listových růžic, společně s přípravky podporujícími tvorbu kořenů (např. ENERGEN FULHUM). Protože nejprve se projeví účinek močoviny v silné podpoře tvorby cytokininů přímo v listech a po určité době, kdy již tento první impuls odeznívá, jsou již kořeny natolik zvětšené huminovými látkami, že jejich produkce cytokininů z kořenových špiček dále podpoří tvorbu odnoží u pšenic a postraních větví u řepek.

V souvislosti s používáním kapalné močoviny je vhodné upozornit na to, že zrychluje metabolismus a vodní provoz (i odpar vody). Proto je vhodné do aplikací kapalné močoviny na list ve druhém období růstu, (zvláště v přísuškových oblastech), přidat protistresový deštník pro zadržení vody v rostlině. (např. 3D SMÁČEDLO).

Z ekonomického hlediska je důležitá skutečnost, že v porovnání s DAM je kapalná močovina aplikovaná na list přijímána rostlinou přibližně ve 2 násobné výši. Ve srovnání s ledkem až ve 4 násobné výši. Pokud bychom během vegetačního cyklu pšenici poskytli 25 kg N ve formě kapalné močoviny na list, pak by měla hodnotu minimálně 50 kg N dodaného ve formě DAM. V případě nepříznivých podmínek pro příjem pevné formy N, by tato hodnota byla ještě vyšší. Zde pak končí argumentace, že není možné poskytnout v dané lokalitě porostu pšenice více než 160 kg N/ha. (Je jedno jestli z důvodů ekonomických, nebo předpisů a omezení). Samotným rostlinám, (nikoli pozemku), naopak můžeme poskytnout daleko více a na porostech je to pak vidět.

Teoretický příklad: Pokud například porostu pšenice poskytneme 140 kg N/ha v základní výživě a v kapalné močovině na list 30 kg N/ha, pak se nám porost bude chovat jako na 200 kg N/ha.

Praktický příklad: Na jaře 2013 byl na jaře na Moravě poměrně značný proplavný režim. Měli jsme možnost srovnat 2 nám dlouhodobě známé lokality. Lokalitu A, která dlouhodobě dosahuje o 1,5 t/ha vyšších průměrných výnosů než lokalita B. V roce 2013 však v lokalitě B začali agronomové využívat doplňkově kapalnou močovinu na list do každé aplikace, ale v lokalitě A na proplavný režim nijak nezareagovali. V důsledku toho byly výnosy roku 2013 v lokalitě B o více než 1 t/ha vyšší než v lokalitě A.