Energen

Mezinárodní projekty:

Mapa stránek

Starší články

Seznam všech článků »

ZAKLÁDÁNÍ A VEDENÍ POROSTŮ OZIMÝCH OBILNIN.

09.07.2016

Jestliže se vyjadřujeme k volbě odrůdy pšenice, pak si musíme uvědomit, že nikdy o ní nevíme vše, co bychom potřebovali. Proto je stanovisko každého z nás vysoce subjektivní a dáno sumou jeho osobních zkušeností s danou odrůdou. V rozhodovacím procesu o výběru odrůdy je velmi mnoho faktorů, které jsou pro konečný rozhodovací proces o výběru odrůdy velmi důležité. Proto má smysl se k nim alespoň orientačně vyjádřit.

Zakládání porostů – je jednou z nejtěžších disciplín. Souvisí se zpracováním půdy před založením porostů. K tomuto lze asi říci zvláště to, že je nutno optimalizovat poměr vzduchu a vody v půdě. Pokud je vlhko, tak provádíme kroky k odstranění části vláhy z půdy, pokud je sucho, pracujeme s půdou tak, abychom maximum vody v půdě ochránili. Velmi zajímavé souvislosti o zakládání porostů a práci s půdou si můžete poslechnout na Youtube – kanál ENERGEN CZ, kde je umístěna přednáška Doc. Branta z ČZU Praha.

Výsevek – hloubka – optimální interval uložení osiva je od 2 do 3 cm. Každý centimetr, o který uložíme osivo hlouběji, znamená ztrátu 1 podzimní odnože. Tím se připravujeme o jistotu vedení porostu. Takovéto zacházení špatně snáší méně odnoživé odrůdy a odrůdy tvořící výnos hustotou porostu. Nejlépe odrůdy kompenzační.

Rostlina pšenice vlevo je z výsevu do 2,5 cm hloubky. Proto začala dříve pracovat se světlem (výkon listového chlorofylu je několikanásobně větší, než čerpání omezených zásob z klíčícího zrna. Odnožovací uzel je v optimální hloubce. Hlouběji vysetá rostlina vpravo dlouho prorůstala za světlem na povrch a její energie byla směřovaná do prodlužovacího růstu v době, kdy rostlina vlevo již odnožovala. Také vidíme 2 odnožovací uzle. Pokud je včas vytvořená nadzemní hmota, pak produkuje nízké koncentrace auxinů, které indukují rychlou tvorbu kořenů. Bohaté kořeny tvoří cytokininy, které zpětně v nadzemní části podporují odnožování.

Výsevek – plošné umístění rostlin – rostliny jsou ve většině případů rozmístěny plošně rovnoměrně, pokud není výsevek prováděn velkou rychlostí. Největší problém je u seček, které vysévají osivo do shluků a pak ponechávají v řádku mezery. Mezi nerovnoměrně rozmístěnými rostlinami je velmi odlišná konkurence. Takto založený porost se velmi obtížně vede. Pokud se nám nedaří dobře zakládat porosty, je vhodné volit dobře odnožující kompenzační odrůdy s mírně až silně produktivním klasem. Například Golem, Tobak, Sultán, Fakír… Výhodné je to právě proto, že odrůdy tohoto typu, dokáží v první fázi individuálně zahustit porost a kompenzovat jej tak odnožováním stébly a ve finále ještě kompenzovat produktivním klasem.

Výsevek – jeho množství –Sami nalézáme i výkonné postupy s vysokým výsevkem, ale zkušenosti farem, které pravidelně dosahují vysokých výnosů i v suchých oblastech, jsou jednoznačné. Nižší výsevek má vyšší výnosový potenciál. Musíte sice na podzim do porostů více investovat, ale vyděláváte na nižší konkurenci rostlin a na lepším využití dusíkaté výživy. Není to pro každou lokalitu, ale obecně platí, že u většiny raných výsevků postačuje 200 rostlin/m2. Pokud na podzim zainventujete do porostu a rostliny z raného výsevku udělají 2 podzimní odnože, jste na cca 600 klasech/m2. To je optimální pro většinu odrůd. Musíme samozřejmě počítat s obvyklou vzcházivostí a také s tím, kolik na daném pozemku obvykle přezimuje rostlin. To ale patří do znalostí agronoma, které by měl ovládat. Ve středním termínu výsevu postačuje obvykle 250 - 270 rostlin /m2. Jestliže udělají rostliny na podzim cca 1 až 1,5 odnože, pak se bude počet klasů vytvořených na podzimních odnožích pohybovat od 550 do 650 na m2. U většiny pozdních výsevků dosáhneme alespoň jedné zimní odnože. Zde by nám k 600 klasům/m2, měla postačovat při výsevku 3 MKS, 1 zimní odnož. U opravdu pozdních výsevků bych doporučoval zvolit speciální strategii pro vysoké výsevky, která je k dispozici v našich tištěných propagacích. (Výsevek nad 5 MKS, odrůda s produktivním klasem a systém auxinových aplikací).

Skupiny odrůd dle optimální hustoty – Odrůdy běžně dělíme do několika skupin dle dominantního způsobu tvorby výnosu. Pro zjednodušení uvedu 3 skupiny.

Klasové odrůdy s produktivním klasem – optimální interval 400 až 550 ( i 600) klasů/m2

Kompenzační odrůdy – optimální interval od 550 (ty s větším klasem) 600 až 700 klasů /m2

Odrůdy tvořící výnos hustotou porostu – 650 až 800 klasů/m2

Je zřejmé, že rozdělení je umělé a jednotlivé skupiny odrůd se prolínají a že málokterou odrůdu, lze jednoznačně do dané skupiny zařadit. Tak alespoň orientačně uvedu několik typických příkladů.

Klasové odrůdy – Akteur, Bohemia, Forhand, Turandot, Patras, Julie… odrůdy Rebel, Golem, Tobak… jsou typickým přechodem mezi klasovou a kompenzační odrůdou…

Kompenzační odrůdy – Sultán, Panonnia, Rumor, Viriato, Avenue… odrůdy Federer, Mulan … jsou přechodem mezi kompenzačními odrůdami a odrůdami tvořící výnos hustotou

Hustotou porostu- Cimrmanova raná, Reform, Matchball, Genius, Dagmar…

Intenzita – rozhodování mezi intenzitou a extenzitou pro mne není otázkou k diskuzi. Bohaté jsou ty farmy, které se naučily intenzitu. Když píšu „naučily intenzitu“, tak tím rozhodně nemám na mysli neřízené úsilí maximálně investovat pro dosažení, co nejvyššího výnosu. Intenzita je pro mne soubor velmi vhodně sladěných kroků, které eliminují možná rizika a snaží se z odrůdy získat vysoký výnos při rozumně vynaložených nákladech. Na mnoha farmách je ale provozování intenzity nebo extenzity dáno rozhodnutím vedení a agronom se v tomto modelu musí pohybovat. Jediné co k tomuto tématu lze říci, že mnoho odrůd zvládajících nízké dávky dusíku umí výborně i intenzitu, ale minimum intenzivních odrůd dopadá dobře na nízké výživě. Z toho plyne – vybírat odrůdy se znalostí jejich schopností a nikoli podle jejich nakrmeného vzhledu na polních dnech.

Vláhové poměry – zvolit do sucha vláhomilnou odrůdu je výrazně větší problém, než když uděláme opak. Výběr odrůd do suchých i do vláhově jistých oblastí naleznete v našich tištěných propagacích. Suché lokality potřebují samostatné strategie vedení porostu. Způsobů vedení porostů v suchých oblastech je více.

Pojistné kroky – rozhodnutí snižující rizika mají význam vždy a zvláště v suchých regionech. Důležitým momentem je tvorba výnosu na podzimních odnožích. Toho dosáhneme zvláště podzimní výživou a stimulací tvorby kořenů. Pro výsevky po 10.10. bude mít význam stimulace osiva přípravky ENERGEN GERMIN a ENERGEN FULHUM PLUS. U časnějších výsevků, nám stihnou pšenice dorůst do fáze 3 až 4 listu, kdy má význam listová aplikace přípravku ENERGEN FULHUM PLUS, který podporuje tvorbu velkého objemu kořenového vlášení. To vede k lepší výživě a vyšší produkci cytokininů, které podporují odnožování. Velký význam má zásobní NPK výživa (200 až 300 kg/ha). Silně ovlivníme vývoj porostů podzimní aplikací kapalné močoviny v koncentraci 15až 20% v dávce 200 až 300 l/ha. Kapalná močovina indukuje v listech tvorbu cytokininů a snižuje apikální dominanci – tím podporuje tvorbu odnoží. Velmi pozdní aplikace čisté pevné močoviny v dávce 70 až 100 kg/ha dokáže v mírné zimě pomoci rostlinám pšenic ke 2 odnožím navíc. V mrazivých zimách močovina nesnižuje mrazuvzdornost. Dalším důležitým momentem na jaře v přísuškových oblastech je zadržení vody v rostlinách prostřednictvím opakované aplikace přípravku ENERGEN 3D PLUS. Velmi důležité je začít používat nízké dávky ENERGEN 3D PLUS včas od konce odnožování, protože v rostlinách zachráníme pouze tu vodu, které rostliny v suchu neodpaří.

Jak ovlivnit ekonomiku porostů – zcela určitě volíme zdravou, nepoléhavou odrůdu, která dobře využívá výživu ke tvorbě výnosu. Dobře umísťujeme odrůdu na lokalitu a lokalitě i odrůdě podřizujeme výživu. S tím souvisí i vedení porostu. Porost můžeme vést pouze v případě, že jej pravidelně navštěvujeme a rozhodujeme se dle jeho aktuálního stavu s výhledem na předpokládaný vývoj počasí. Další opatření jsou systémovým rozhodnutím. Rozhodnutí o využívání kapalné močoviny na list je rozhodujícím momentem, který zvýší produkci o 1 až 2 t/ha.

Metodika používání kapalné močoviny - Jestliže aplikujeme kapalnou močovinu na list v průběhu podzimního i jarního odnožování pšenice, pak můžeme použít až 15 až 20% roztok ve 200 až 300 litrech vody na ha. Společně s prvním krácením pak můžeme použít 12% roztok. V první polovině sloupkování, s prvním fungicidem 10% roztok, S insekticidem v polovině sloupkování 7% roztok. Ve fázi BBCH 37 při dokracování porostů etephonem, ještě lze použít 5% roztok a s posledním fungicidem do klasu 4% roztok močoviny. Opakovaně tak můžeme močovinu, v postupně se snižující koncentraci, aplikovat s každým vstupem do porostu. Takovouto aplikaci je však nutné provádět v období bez přímého slunečního svitu. Kapalná močovina zvyšuje rychlost průniku souběžně nesených účinných látek a výživy do rostliny. Samotnou močovinu přijme rostlina za 40 minut. Je to nejrychleji a také nejvíce přijatelná forma N. V souvislosti s používáním kapalné močoviny je vhodné upozornit na to, že zrychluje metabolismus a vodní provoz (i odpar vody). Proto je vhodné do aplikací kapalné močoviny na list, (zvláště v přísuškových oblastech), přidat spolehlivý protistresový deštník pro zadržení vody v rostlině - ENERGEN 3D PLUS.

Porost odrůdy Matchball na 40 ha vedený metodikou ENERGEN.

Ekonomické hledisko používání kapalné močoviny - téma využívání kapalné močoviny na list má silný ekonomický akcent. Často chybí prostředky na investice. Mnoho farem je poddimenzovaných kapacitou postřikovače, potřebovaly by dokoupit podrýváky a přitom jsou v začarovaném kruhu omezené výnosové hladiny vztažené ke konkrétním nákladům. Mimo jiné se dále zužuje prostor pro používání dusíku další sumou nařízení EU. Do toho vstupují období, kdy z různých důvodů klesá cena komodit. Právě takovéto momenty lze překonat výrazným zlepšením vztahu zlepšené ekonomiky dusíkaté výživy a zvýšených výnosů a kvality produkce. (To platí pro všechny plodiny, nejen pro obilniny).

Významným ekonomickým nástrojem je i využívání přípravku ENERGEN 3D PLUS. Nejedná se jenom o bezkonkurenční nástroj pro zadržení vody v rostlině. Významně zasahuje do ekonomiky N výživy tím, že podporuje v rostlinách aktivitu nitrátreduktázy. To ovlivňuje nejenom příjem a zpracování N a jeho vliv na výnos, ale také se významně promítá do konečné kvality. V soutěži v Kroměříži v roce 2015 jsme s odrůdou Matchball dosáhli stejně jako několik ostatních soutěžících výnosovou hladinu 14,65 t/ha, jako jedni z mála jsme ale u této odrůdy udrželi vysoké dusíkaté látky, díky opakovanému použití přípravku ENERGEN 3D PLUS.

Umístění N ve fázích vývoje - Významně ovlivníme ekonomiku N a S výživy, jestliže ji umístíme ve správném složení do správných růstových fází. Aplikace pevné močoviny na podzim má velký význam zvláště v letech, kdy je problematický konec zimy a začátek jara. V takovémto průběhu počasí se projeví velké rozdíly mezi na podzim nahnojenou variantou a kontrolou bez podzimního dohnojení močovinou.

Důležitý je také správný rozhodovací proces v jarním odnožování. Pokud je porost dostatečně, či velmi odnožený, pak dávka dusíku po zimě pro období odnožování postačuje v sumě do 25 kg N/ha a postačuje močovina. Nepotřebujeme vyrábět zbytečnou slámu. Hlavní dávku dusíku pak směřujeme na vývoj klasu od fáze BBCH 31. Pokud je porost slabý, potřebuje v odnožování silnou dávku rychlého nitrátového dusíku.

Velmi důležité je včasné umístění kvalitativního přihnojení. Při kvalitativním přihnojení aplikujeme většinou buď ledek nebo DAM v dávce od 60 do 120 kg/ha.

Kvalitativní přihnojení ledkem: Pokud jsme ve vláhově jisté oblasti, nebo nemáme k dispozici jinou mechanizaci, je možné zvolit kvalitativní přihnojení ledkem. Pokud se nechceme spoléhat na průběh počasí, pak je vhodné mít poslední ledek aplikovaný do poloviny sloupkování. Jinak se nemusí dostat včas do půdních roztoků a do rostliny. Aplikaci ledku po vymetání lze charakterizovat jako loterii s nejistou výhrou. Zvláště pak, když je tato aplikace prováděna letecky, což zvyšuje riziko poškození klasu dopadajícími granulemi.

Kvalitativní přihnojení DAM: Doporučujeme do všech oblastí s přísušky, jako velmi bezpečný postup. Aplikujeme přednostně damovými hadicemi (DAM patří do země ke kořenům). V přísušku doporučujeme přidat Stabiluren, který poměrně levně zadrží v horku dusík v půdě. Aplikační termín je rozhodující. Postřik provedeme v období tvorby podpraporce, nejpozději když je vidět maximálně 1/3 praporce. Pak dusík stihnou zabudovat všechny odrůdy.

U všech typů porostů nesmíme zapomínat na síru. Obilniny potřebují mít síru k dispozici v polovině sloupkování, kdy u nich podporuje zvýšení HTS a zvýšení obsahu dusíkatých látek v zrnu. Můžeme využít Vigor, koloidní síru – musíme u ní počítat s tím, že trvá přibližně 2,5 až 3 měsíce, než ji rostlinám zpřístupní bakterie do síranové podoby. Lze využít DASA jakou druhou aplikační dávku na přelomu odnožování a sloupkování. O něco později kapalný SAM. Později od poloviny sloupkování můžeme využít kapalnou výživu na list – Thiotrac, hořká sůl…

Složitá teorie a postupy? Slýchám od některých agronomů, že teorie jsou příliš složité. Dřív jsem měl potřebu agronomy přesvědčovat, ale pak jsem si uvědomil, že je to jejich volba. Ono toho k učení a pochopení zase tolik není. Nepovažuji se za agronoma, jsem fyziolog a poradce pracující pro podporu prodeje našich výrobků. Jestliže se ale něčím v životě zabývám, například také pěstováním pšenice, pak bych to za x let, kdy to dělám, měl pochopit a začít realizovat alespoň tak, abych v lokalitě, která má potenciál 8,5 t/ha nebrečel nad „špatnou půdou a suchem…“ a nesklízel pouhých 6 t/ha. Navíc pořád platí malá násobilka, takže 150 kg N/ha v základní výživě bude v dlouhodobém průměru dávat vždy pouze 6 t/ha. (Pokud tam nemáme navíc organiku).

Jaroslav Mach, Vývoj přípravků ENERGEN